Report ze závodu KAPROBRANÍ 2016
Srpen se pomalu blížil ke svému konci a já si zrovna říkal, že tato sezóna stojí za starou bačkoru, docházek k vodě hromada a zápis nějaké slušné ryby žádný. Nutno dodat, že bez použití „Petrových“ výrobků, jelikož se okolnosti nesešly a říkal jsem si, že na to moje chytání si vystačím s běžnějším zbožím. Pomalu už jsem propadal rybářskému splínu, když v tom mi zazvonil telefon od Honzy, že je pořád ještě volné místo na říjnovém závodu Kaprobraní 2016 na mé oblíbené soukromé vodě Vítězná. Co vám budu povídat, dlouho jsem o tom nepřemýšlel a na další výzvu kývnul.
Jaké byly teploty v průběhu září pěkné, tak na závody, které byly vypsány na 7. - 9. října, šly rapidně dolů, což nám přidělávalo vrásky a to především mému lehkému spacáku. Kvůli teplotám pár stupňů nad nulou jsme doufali, že se povede los a my skončíme někde na hloubce, což se s odřenýma ušima povedlo a z klobouku jsme si vytáhli č. 7 (ze 14 možných), tedy zhruba prostřední část této vody, kam ještě nezasahuje mělčina.
Chvíle po večerním startu dávala tušit, že to s aktivitou ryb asi žádná sláva nebude. Sousedi sice hned po pár minutách vytáhli asi 11kg šupináče, byla to jejich jediná ryba během závodu, ale zbytek nádrže byl dlouho chladný a netečný. První noc se v našem podání nesla v duchu lovení amurů, o které jsme však nestáli, neboť jedinou bodovanou rybou byl kapr. Ráno se nám sice konečně povedlo obelstít dva kapříky, ale vtípkům zaměřeným na amury, které jsme tahali snad jediní, jsme se od kolegů nevyhnuli.
První půlku závodu jsme tedy nezačali vůbec dobře a kolegům, kteří v hloubkách u hráze tahali ryby celkem pravidelně, jsme zatím nemohli konkurovat, tou dobou jsme byli asi kolem 9. – 10. místa. Vzhledem k omezeným vnadícím možnostem, které byly omezeny lovem a vnaděním pouze na boilie a pelety, s vnaděním jednou po šesti hodinách pomocí kobry, vyjma PVA, jsme museli doufat v kvalitu našich naboosterovaných 16mm olihňových kulí z řady Standard a naládovaných PVAček drceným boiliem, micropeletama mořský korýš a lámanými betainovkami, zalitými boosterem Oliheň.
Naše přání byla vyslyšena večer před poslední nocí, kdy nám do krmného místa konečně najelo hejno mlsných kaprů, které se nám po celou noc dařilo celkem pravidelně odchytávat. V době kdy ostatní spali zazipovaní v bivacích, jsme my stáli na nohou a ve světle čelovek podebírali a vážili zdejší kapří populaci, které „Petrovy“ chemicky neošetřené kuličky evidentně moc zachutnaly. Tímto nočním trhákem se nám s údivem povedlo nalovit přes 40 kg, zatímco vedoucímu týmu se povedlo pouze 15 kg za noc a tak se povedlo smazat manko na vedoucí pár, které ráno činilo pouze 0,2 kg!
Zbylé dopoledne se nám stále dařilo vytahovat kapry z vody, ale s nástupem poledních hodin s nemožností kvalitního dovnadění se nám hejno nejspíše přesunulo k hrázi, kde už úřadovala vedoucí dvojice, které se povedlo navýšit náskok a s odbitím čtrnácté hodiny uhájit první místo s váhou nalovených ryb 81,34 kg. My jsme však byli nesmírně rádi za noční trhák, při kterém jsme se moc nevyspali a mohli si tak na stupně vítězů dojít pro úžasné druhé místo s nalovenými 66,82 kg ryb. Jedno je však jisté, na tuto vodu se určitě ještě vrátíme a pokusíme se klukům vrátit porážku!
PS: O nesporné kvalitě uválené olihně svědčí i fakt, že naši kolegové po levé ruce si za celou dobu závodu nesáhli na jedinou rybu a páru po pravačce se povedl pouze malý kapřík o váze 1,44 kg. Takže bolavé ruce snad stály za to… J Děkujeme, Petře.
Honza a Honza